Součástí komplexní nabídky logistický služeb, které společnost PST CLC, a. s., nabízí, jsou také celní služby. Nakolik se do nich promítl brexit, na to jsme se zeptali Zuzany Lančové, manažerky celních služeb a specialistky na brexit společnosti PST CLC.
Jaký dopad měl brexit na činnost vaší společnosti?
Pozitiva brexitu vidím hlavně ve zvýšení počtu odbavených zásilek u stávajících klientů (v rozmezí 10 až 20 %), což v době koronavirové pandemie významně kompenzovalo obecně sníženou poptávku, která je odrazem „kondice“ celosvětového obchodu. Zároveň nám brexit přinesl nové zákazníky, kteří neměli dosud s celním řízením zkušenosti, tudíž bylo nutné jim postup celního odbavení trpělivě a detailně popsat, tzv. od A do Z, aby shledali naše nabízené služby jako vyhovující a zakomponovali si náklady na proces celního řízení do své obchodní politiky pro zachování již nastavených obchodních toků s britskými zákazníky. Práce s novými klienty je z pohledu příležitostí pro každou společnost velmi zajímavá, nicméně jako na každém počátku je nutné si klienta tzv. vychovat. Tudíž je mnohdy potřeba v rámci komunikace velké trpělivosti a schovívavost při řešení konkrétního požadavku klienta, přičemž hranice mezi tím, jak klienta neodbýt a zároveň mu v rámci prvního kontaktu nepřinést všemožné informace zdarma velmi tenká.
Zuzana Lančová, manažerka celních služeb a specialistka na brexit společnosti PST CLC.
„Brexit nám přivedl nové zákazníky, kteří neměli dosud s celním řízením zkušenosti, tudíž bylo nutné jim postup celního odbavení trpělivě a detailně popsat, tzv. od A do Z, aby shledali naše nabízené služby jako vyhovující.“
K jakým změnám došlo v administrativě, a to jak co se týče organizace, tak i finančních nákladů?
Co se naší stávající administrativy související s poskytováním celních služeb týče, se více méně nic zásadního nezměnilo. Velká Británie se pouze stala další „třetí zemí“, tudíž se pro zásilky mířící do Británie začaly vystavovat obdobné celní doklady jako při exportu do Číny, USA, Švýcarska a jiných zemí. Stejné to je při odbavení importních zásilek, pro něž se připravuje v ČR dovozní celní prohlášení. Rozdíl je pouze při prokazování původu zboží, který má svá pravidla stanovena obchodní dohodou mezi UK a EU. V této souvislosti bylo nutné klientům vysvětlit jaká ustanovení má konkrétní faktura ke zboží obsahovat, jakými podklady je nutné k prokazování původu disponovat, kde je třeba se registrovat za účelem získání povolení preferenční původ deklarovat.
Na toto téma jsme zorganizovali také webináře pro naše stávající i nové klienty.
Co se finančních nákladů týče, očekávali jsme nárůst poptávky po vystavování tranzitních celních prohlášení, k nimž je potřeba disponovat dostatečnou zárukou na pokrytí možných celních dluhů. Nicméně z důvodu přechodného období zjednodušení při importním clení ve Velké Británii tranzity aktuálně nejsou našimi klienty poptávány.
Jak na novou situaci reagují vaši zákazníci? Orientují se již v nových podmínkách? Nebo je například u nich patrný větší zájem i o jiné destinace?
Z počátku naši zákazníci tápali právě při pochopení, co obchodní dohoda mezi UK a EU znamená, jaké výhody pro jejich „business“ z ní plynou, a bohužel mnoho klientů nabylo prvotního dojmu, že tato dohoda stanovila tzv. „Celní unii, v rámci níž není nutné realizovat žádné celní řízení, a obchod s Británií bude probíhat dle dosavadních praktik vnitrounijního obchodu. Nemám informace, že naši zákazníci měli tendence změnit promptně své obchodní toky, jelikož dodavatelsko-odběratelské smlouvy bývají uzavírány na určité období dopředu, a konečná fáze brexitu byla do poslední chvíle velkou neznámou, tudíž firmy nemohly stavět na reálných základech a dopředu plánovat změny v dodavatelském řetězci. Spíše mě stále překvapuje, že někteří klienti jsou ochotni platit náklady celního řízení pro každý malý balíček, aniž by dopředu zjistili, zdali se zaslání zboží mimo EU vůbec vyplatí.
Dochází postupně k zjednodušování celních procedur a je již větší obeznámenost s novými pravidly?
Jak jsem již zmínila, brexit pro naši společnost nebyl zásadním mezníkem, který by významně měnil naše stávající postupy. Pro mnoho našich dlouhodobých klientů využíváme dlouhodobě zjednodušených procedur v rámci celního řízení, tudíž byl „pouze“ rozšířen číselník v celním SW o zkratku GB pro použití v celních prohlášeních. Samozřejmě, nové klienty, jež jsme získali v souvislosti s brexitem, postupně obeznamujeme s možnostmi zjednodušení v celním řízení, a v případě opakovaných požadavků konkrétního celního odbavení rozšiřujeme naše stávající povolení o nová místa nakládky či vykládky v areálech klientů.
Členské státy EU by si měly v následujících čtyřech letech rozdělit až 5 miliard EUR z nového pobrexitového fondu, která by firmám měl zmírnit náklady, jež jim odchod Velké Británie z EU přinesl. Máte představu, kam přednostně by tyto prostředky měly být směrovány a zda by část z nich mohla využít i vaše společnost?
V souvislosti s brexitem se zvýšila administrativní zátěž konkrétního obchodního toku. V této návaznosti stoupaly exportérům/importérům náklady spojené s pohybem a odbavením zásilek.
V rámci konkurenčního boje tyto náklady mnohdy měli tendenci brát na sebe dopravci, aby dostali konkrétní přepravu, bohužel povětšinou bez ucelené představy o tom, co konkrétní celní řízení obnáší, jak nákladově i časově. Takže prostředky z tohoto fondu určitě je třeba dostat jak k importním a exportním firmám, jež mohou využít nabyté prostředky pro obnovu konkrétních provozů s ohledem na požadovanou automatizaci a zvyšování úrovně bezpečnosti práce. Současně je nutné podpořit konkrétní dopravce, kteří musí pravidelně investovat do obnovy jejich výrobního nástroje, tj. vozového parku. Tudíž dotace tohoto typu by určitě využila i naše společnost, která plánuje aktuálně rozšířit vozový park co se vlastních kamiónů týče.
ZDROJ: https://www.dnoviny.cz/
