Od začátku srpna vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem. Dohoda postupně zruší či sníží 99 procent cel na zboží obchodované mezi oběma zeměmi. Společnost PST CLC poskytující komplexní logistické služby jako první zveřejnila na svém webu s měsíčním předstihem podrobnosti k proclívání zásilek oběma směry. V této souvislosti jsme položili několik otázek vedoucímu oddělení metodiky celního řízení ve společnosti PST CLC Petrovi Škapovi.
Vietnam je druhým největším obchodním partnerem EU v jihovýchodní Asii. Hodnota vzájemného obchodu mezi oběma zeměmi loni činila 56 miliard USD (1,3 bilionu Kč). Jak si momentálně stojí obchod mezi Vietnamem a Českou republikou a jaká je jeho struktura? U kterých položek se dá očekávat, že v budoucnu jejich význam poroste?
Z evropské perspektivy je samozřejmě nutné Vietnam vnímat jako významného výrobce mobilních telefonů a jeho součástí. Tyto komodity společně s počítači patří z pohledu objemu obchodu mezi nejvýznamnější. Na tyto položky ovšem nemá nově vzniklá dohoda významný dopad, alespoň co se týká výběru cla. Pro mnohé tyto komodity je clo na úrovni WTO odstraněno v souvislosti s Dohodou o informačních technologiích/ITA. Vietnam samozřejmě řada z nás vnímá jako producenta textilních výrobků a obuvi. Toto zboží je zatíženo dovozním clem někde v rozmezí 8 až 12 %. V této oblasti ovšem nemůžeme počítat s okamžitým uvolněním cel. Na základě Dohody bude docházet k postupnému snižování sazby cla v ročních cyklech (4, 6, či 8) až do úplného odstranění cel. Aby to ovšem nebylo tak úplně jednoduché, tak pro některé textilní výrobky, například obleky či kostýmy z bavlny, je clo odstraněno již od okamžiku platnosti Dohody.
Na co by si měli dovozci či vývozci dávat největší pozor, případně, která část celního odbavení bude nyní nejsložitější?
Tato Dohoda se alespoň z pohledu cla nese v duchu postupného uvolňování cel u komodit, které patří mezi významné obchodní artikly obou stran. Právě v postupném uvolňování spatřuji částečnou obtíž a je tedy nutné se v Dohodě správně orientovat. Obchodníci, kteří již dnes čile s Vietnamem obchodují, tuto Dohodu mohou vnímat jako novou obchodní příležitost, jak obchodní tok se zbožím zefektivnit. Pokud se ptáte na oblast, kde mohou částečně nastat problémy, tak odlišnost této Dohody od dřívější dohody EU – Japonsko je například v tom, že celní orgány mohou požadovat překlad dokladu o původu, nebyl-li vystaven v angličtině. V této souvislosti se doporučuje směrem do Vietnamu vždy veškeré preferenční věty deklarovat v anglickém jazyce. Každopádně uvidíme, jaký bude mít tato Dohoda v souvislosti s celosvětovou situací dopad. Obecně se očekává, že se do pěti let vzájemný obchod mezi EU a Vietnamem navýší o 50 %. Co se týká mého pohledu, já osobně takovým optimistou nejsem.
Dohoda s Vietnamem je první, kterou EU uzavřela s nějakou asijskou rozvíjející se ekonomikou. Dá se očekávat, že po dohodě s Vietnamem vzniknou podobné dohody EU i s jinými zeměmi v tomto regionu?
Dohody o volném obchodu vznikají velmi pomalu a obtížně. V brzké době se určitě nové obchodní dohody se zemí jihovýchodní Asie nedočkáme. Zajímavé bude sledovat vývoj jednání o Dohodě o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem a především pak vývoj vztahů mezi EU a Velkou Británií. Osobně nyní svoji pozornost zaměřuji na dvě zásadní události, které nás s přelomem roku čekají. Vzhledem k tomu, že Velká Británie nebude souhlasit (dle vyjádření člena britského parlamentu Michaela Govea) s prodloužením přechodného období a ani o něj žádat, přijdou na řadu hraniční kontroly při pohybu zboží z/do Velké Británie a s tím spojená administrace v podobě povinnosti předkládání celních prohlášení. Zda se pak na zboží z Velké Británie bude vztahovat všeobecné clo, bude otázkou případně uzavřené obchodní dohody. Zde si ovšem po dřívějších zkušenostech z jednání EU – Velká Británie neodvažuji ani tipovat. Další oblastí pak budou nová pravidla pro daň z přidané hodnoty při prodeji zboží na dálku, podle kterých bude DPH vybíráno u veškerého dováženého zboží bez ohledu na jeho hodnotu. Tato změna by dle současné podoby směrnice Rady EU 2017/2455 měla nastat k 1. lednu 2021. Jednotlivé členské státy ovšem v současné době čelí v různých podobách výzvě při řešení krize COVID-19. S ohledem na skutečnost, že nová ustanovení této směrnice jsou založena na zásadě, že všechny členské státy musí aktualizovat své informační systémy a zajistit shromažďování a předávání informací a plateb v rámci nových postupů, bude velmi pravděpodobně schválen návrh Rady EU ve smyslu odložení účinnosti směrnice až k 1. červenci
