Společnost PST CLC Mitsui-Soko svým zákazníkům v rámci celního řízení nabízí optimalizaci cash flow formou vyřízení a vedení režimů s hospodářským účinkem neboli zvláštních režimů. Jak uvádí Petr Böhm, ředitel Divize celních služeb společnosti PST CLC Mitsui-Soko, celní dluh musí být zajištěn ve prospěch celní správy, což PST CLC Mitsui-Soko díky vysokému dostupnému objemu souboru bankovních záruk dokáže, a zákazník tak nemusí platit celní dluh v případě, kdy je materiál pro výrobu nakoupen ze třetích zemí, tedy mimo EU, a po vyrobení v EU se hotový výrobek exportuje opět do třetích zemí.
Společnost PST CLC Mitsui-Soko se nejprve detailně seznamuje s podmínkami výroby a obchodování zákazníků, na základě čehož připravuje řešení na míru, které může zahrnovat právě i optimalizaci cash flow, což firmám přináší úspory.
Zajištění celního dluhu
„Jsme schopni najít způsoby, kdy zákazník vzhledem ke své obchodní a výrobní činnosti nemusí zaplatit clo v Evropské unii. Pokud nakoupí materiál ze třetích zemí, v ČR z něj vyrábí hotové výrobky a poté je zase vyváží do třetích zemí, tak jsou využívány zvláštní režimy, díky kterým zákazník clo zaplatit nemusí. Zboží nezůstane na území EU, není tedy nutné clo platit. Stejně tak se clo neplatí ze vstupních materiálů dovezených ze zemí mimo EU, pokud je z nich v EU vyráběn výrobek, kterému odpovídá nulová sazba cla a tento finální výrobek je následně umístěn na trh EU. Je nutné však ve prospěch celní správy zajistit celní dluh po celou dobu trvání daného režimu, což pro klienty děláme,“ vysvětluje Petr Böhm.
Doplňuje, že jakmile zboží odejde z EU, případně je finální výrobek s nulovou sazbou cla propuštěn do volného oběhu, bankovní záruka je uvolněna a PST CLC Mitsui-Soko zákazníkovi vyúčtovává pouze předem domluvenou procentuální částku z objemu zajištění.
„Tento náš finanční produkt je pro zákazníky velmi atraktivní, protože pro ně znamená optimalizaci cash flow. Zákazník tedy může peníze, které by jinak musel vložit jako záruku na bankovní dluh, využít například na výrobu. Celní správa by mu částku vrátila, nicméně až na konci, tedy např. až v době, kdy zboží z EU odejde. Firma by tak měla blokované neúročené peníze. Je nutné si uvědomit, že často jde o nemalé částky,“ uvádí Petr Böhm.
Příklad: testování a certifikace vlaků – ve zvláštním celním režimu
Dále říká: „Uvedu konkrétní příklad. Teď řešíme případ, kdy do ČR na testovací okruh železnice ve Velimi přijedou ze zahraničí vlaky. Tyto vlaky se v ČR budou testovat a certifikovat. Po obdržení certifikátu pojedou do Srbska, ale již s evropským certifikátem. Celá tato operace se musí realizovat ve zvláštním celním režimu, jde o takzvaný aktivní zušlechťovací styk. Částka cla, která je na celém vlaku, činí 1,7 % hodnoty celého vlaku, což je významná částka. PST CLC Mitsui-Soko těchto 1,7 % musí alokovat ve prospěch celní správy. Zákazník tuto částku do ČR nemusí posílat, může s ní sám hospodařit, nám uhradí pouze jen dohodnutou částku za poskytnutou službu,“ popisuje Petr Böhm.
Zdůrazňuje, že tímto způsoben nedochází samozřejmě k žádnému krácení platby cla, daní ani poplatků, pouze v souladu s celním kodexem a při splnění podmínek jednotlivých režimů s hospodářským účinkem, tak jak jsou definovány zákony a povoleními celních orgánů, jsou využívány hospodářské výhody v oblasti platby cla, daní a poplatků souvisejících s dovozem zboží.
Optimalizace cash flow v maximální možné míře
„Pokud je obchodní a výrobní proces takový, že není potřeba clo platit vůbec, popřípadě jde jeho výši snížit, tak nacházíme řešení, do jakého režimu zboží propustit, aby zákazník dosáhl optimalizace cash flow v maximální možné míře,“ podotýká Petr Böhm.
