Průvodce celním řízením

Komplexní průvodce celním řízením

Jste firma, podnikatel, zaměstnanec, obchodujete se zahraničím, chystáte se na vývoz/dovoz zboží a musíte řešit celní záležitosti?

Točí se Vám hlava ze všech podmínek, požadavků, předpisů a dalších věcí, nebo si jen potřebujete připomenout názvy potřebných dokumentů a oživit v paměti postup, který jste praktikovali posledně?

Nechcete již ztrácet čas hledáním všech potřebných informací, které jsou roztroušené na různých stránkách, jenž mnohé již nefungují nebo odkazují na zcestné weby?

JIŽ NEMUSÍTE!

Naši experti na celní problematiku Vám v jednotlivých bodech sepsali veškeré postupy a informace, které Vám jistě pomohou!
Pokud Vám nebude cokoliv jasné nebo se budete chtít doptat, neváhejte nás kontaktovat!

1

Co jsou celní služby/clení

Jedná se o službu, která je poskytována v souvislosti s importem či exportem zboží do/z EU. Výsledkem je zpracované celní prohlášení, na základě kterého celní úřad propustí zboží do požadovaného režimu. U dovozních operací je clení spojené zpravidla se zajištěním celního dluhu..

2

Rozdíl mezi celní deklarací a celním úřadem/správou

Celní deklarace je soukromá firma zpracovávající celní prohlášení. Celní úřad je orgán státní správy, který na základě podaného celního prohlášení a ostatní doprovodné dokumentace (např. faktury, CMR, CIM…, dokladů původu EUR1, atd.) propouští zboží do daného režimu.

3

Kdo to je celní deklarant a kdo celník

Celní deklarant je fyzická osoba, zaměstnanec společnosti, která poskytuje službu zpracování celního prohlášení. Celník je zaměstnanec státní správy (Celního úřadu), který komunikuje s celním deklarantem (elektronicky či přímo na přepážce celního úřadu) ve věci propuštění zboží uvedeného na celním prohlášení.

4

Problematické zboží (ADR…)

Není problematické zboží, pouze k němu nejsou dodány odpovídající podklady. Doporučujeme se v případě zboží (ADR) vždy obrátit na celního deklaranta s žádostí o sdělení jaké doklady se mají pro takové zboží předložit celnímu úřadu. Mnohdy se jedná o dokumentaci, kterou má vývozce/dovozce k dispozici (např. povolení k přepravě odpadu).

5

Co když spadne zboží do celní kontroly

Pro celní kontrolu (fyzickou kontrolu zboží) platí dvě zásady:

  1. V případě, že je zboží k celnímu řízení navrženo formou zjednodušení (schválený příjemce), dostaví se zaměstnanci celní správy do místa vykládky a provedou fyzickou kontrolu zboží
  2. V případě, kdy není celní řízení zahájeno formou zjednodušení, musí být zboží předloženo do celního prostoru

V případě kontroly – Celní úředník provede detailní dokladovou a fyzickou kontrolu zboží v rámci probíhajícího celního řízení (zejména ověření množství a druhu zboží oproti údajům zapsaným v podaném celním prohlášení).

Po ukončení kontroly CÚ vystaví protokol. V případě nesrovnalostí je nutné sjednat nápravu a následně může být zboží do navrženého celního režimu propuštěno.

6

Musí auto zajíždět na CÚ, je třeba přijít se zásilkou na CÚ

Existuje dvě výjimky, kdy zboží nemusí být předloženo ke kontrole v celním prostoru celního úřadu:

  • V případě, kdy je celní řízení zahájeno formou podání za využití zjednodušeného postupu (schválený příjemce/odesílatel)
  • V případě podání žádosti o celní řízení mimo celní prostor (pozor, na povolení tohoto řízení není právní nárok). Standardně se tak děje v případech nadrozměrných nákladů.

7

Rozdíl PZ – přímé zastoupení /NZ – nepřímé zastoupení

Celní deklarace u smluvních partnerů někdy vyžadují oba druhy plných mocí.
Smlouvou je pak stanoven preferovaný způsob zastoupení.

Přímý zástup – jednání jménem zastoupené osoby, na účet zastoupené osoby
Nepřímý zástup – jednání vlastním jménem PST CLC Mitsui-Soko, na účet zastoupené osoby

Důvodem požadavku podepsání obou typů plných mocí, je alternativní možnost použití zajištění celního dluhu, či využití zjednodušených postupů.

V případě přímého zastoupení lze použít záruku klienta. V případě, že je klientova záruka nedostačující, lze použít záruku zástupce. V takovém případě je ovšem nutné podat celní prohlášení formou nepřímého zastoupení.

8

Jaké doklady budete potřebovat k zastoupení při celním řízení

  • EORI
  • Plné moci k zastupování PZ – přímé zastoupení/NZ – nepřímé zastoupení
  • Objednávka
  • Výpis z OR
  • Osvědčení o registraci DIČ
  • Faktura, proforma faktura, faktura pro celní účely (nebo jiný obchodní doklad, ze kterého celní deklarant zjistí cenu zboží)
  • Důkazy o původu zboží (EUR1, EUROMED, nebo A.TR – pokud jsou k dispozici)
  • Přepravní doklady (CMR, CIM, AWB, B/L a ložný list)
  • Další povinné doklady (zdravotní, veterinární, fyto, licence …)

9

Zboží obchodní/neobchodní povahy

Zboží neobchodní povahy je takové, které není dováženo pro účely podnikání.

10

Zvláštní celní režimy

Jedná se o jiné celní režimy než volný oběh či vývoz zboží. Pod názvem zvláštní režimy se skrývá celní sklad, aktivní zušlechťovací styk nebo režim tranzitu. Podstata těchto režimů spočívá v možnosti uvedení zboží do takového stavu, že následně nepodléhá platbě cla, nebo nižší sazbě cla nebo v možnosti oddálení platby cla.

11

Propuštění zboží do volného oběhu

Splnění celních formalit při importu zboží spojených zpravidla se zajištěním celního dluhu a úhradou cla. Po propuštění do volného oběhu již celní úřad na pohyb či zpracování zboží nedohlíží.

12

Vývoz/dovoz (zaclení/vyclení)

Vývoz je celní režim pro zboží statusem EU odesílané do třetích zemí. Ukončením tohoto režimu na hranicích EU získává odesílatel potvrzení, že zboží vystoupilo z EU a může tak fakturu (daňový doklad) zanést do daňového přiznání a uplatnit nárok na osvobození od DPH.

Zaclení/vyclení – z pohledu celního deklaranta, který má poskytnout službu, ale i pro komunikaci o stavu zboží je to velmi nepřesný pojem (i když často používaný). Jednoduše řečeno forma celního řízení vedoucí ke splnění celních formalit při importu/exportu. Při prvotní komunikaci je nutno vždy upřesnit, aktuální umístění či směr pohybu zboží, aby mohl být deklarován správný režim.

13

Co to je: EORI, Nomenklatura, celní dluh, intrastat, plná moc, T1, T2, JSD, Karnet, CMR

  • EORI – Identifikační číslo, nutné pro komunikaci s celní správou EU v rámci celního řízení, pod kterým se identifikuje osoba příjemce, odesílatele, deklaranta, v ČR zpravidla DIČ
    https://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/eos/eori_home.jsp?Lang=cs
  • Nomenklatura – každé zboží má svůj číselný kód vycházející z celního sazebníku EU. K tomuto kódu je pak v systémech celní správy přiřazena výše cla (většinou v % z hodnoty zboží) a případně další opatření (např. nutnost předložení licence).
    https://www.celnisprava.cz/cz/clo/sazebni-zarazeni-zbozi/Stranky/default.aspx
  • Celní dluh – peněžitá částka, (v ČR vyjádřená v Kč) kterou celní úřad může předepsat k úhradě (clo, DPH, SPD)
  • Intrastat – vnitrounijní evidence o pohybu zboží mezi státy EU, povinnost vykazování je definována v Celním zákoně.
    https://www.celnisprava.cz/cz/dalsi-kompetence/intrastat/Stranky/default.aspx
  • Plná moc – písemný dokument, který konkretizuje Celnímu úřadu práva a povinnosti osob či subjektů účastnících se celního řízení
  • T1, T2 – tranzitní celní prohlášení, na jehož základě může být zboží přepravováno mezi státy Úmluvy (EU a další země) bez nutnosti dalšího celního odbavení na státních hranicích a může být dopraveno až k vnitrostátnímu celnímu úřadu
  • JSD – jednotný správní doklad (celní prohlášení), který deklarant předkládá na celní úřad a požaduje propuštění zboží do celního režimu
  • Karnet – tranzitní celní prohlášení (jiné než T1, T2), na jehož základě může být zboží přepravováno mezi státy Úmluvy TIR (např. Irán, Rusko, Sýrie,.. více na https://info.odoprave.cz/informace-dle-zemi) bez nutnosti dalšího celního odbavení na státních hranicích a může být dopraveno až k vnitrostátnímu celnímu úřadu
  • CMR – přepravní smlouva s dopravcem zboží v mezinárodní dopravě. Tato smlouva se obdobně použije i pro realizaci vnitrostátní silniční nákladní dopravy. CMR slouží jako doklad o uzavření přepravní smlouvy, potvrzení dopravce, že náklad převzal a v jakém stavu zboží předal příjemci

14

Jak mi pomůže celní portál PST CLC Mitsui-Soko a k čemu slouží

Celní portál je webová aplikace, kde jsou uloženy doklady, předložené k celnímu řízení, včetně samotného rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu. Na tomto místě může zákazník PST CLC Mitsui-Soko na základě registrace sledovat průběh celního odbavení svých zásilek.

15

Celní dluh a co je jeho součástí – plátci/neplátci DPH

Celní dluh je peněžitá částka, kterou celní úřad může předepsat k úhradě (clo, DPH, SPD).

V případě, kdy zastupovaná osoba je plátcem DPH v ČR, je správcem daně při dovozu finanční úřad. To znamená, že celní úřad při dovozu DPH nepředepisuje k úhradě. Tato povinnost je přenesena na zastupovanou osobu, která při dovozu zboží základ pro DPH stanoví a daň samotnou v daňovém přiznání odvede. V případě, že pak zboží používá pro vlastní ekonomickou činnost, může si u tohoto zboží současně v daňovém přiznání nárokovat odpočet této daně.

U neplátců je pak správcem daně přímo celní úřad, který DPH předepíše v rozhodnutí o propuštění zboží (JSD pro např. režim volný oběh). DPH je pak splatné společně s vyměřeným clem (zpravidla do 10 dní).

V případě, že se v celním řízení rozhoduje o propuštění zboží podléhající SPD (vybrané výrobky se sazbou SPD >0), je SPD rovněž součástí celního dluhu.

16

Jak dlouho trvá celní řízení

Délka celního řízení se samozřejmě odvíjí od mnoha faktorů.

  • Kontrola zboží
  • Využití zjednodušených postupů
  • Deklarováno osobou s certifikací AEO
  • Druh zboží
  • Navrhovaný celní režim
  • Aktuální stav na konkrétním CÚ

Nutno ovšem dodat, že celní řízení je zahájeno až podáním celního prohlášení. Příprava dokladů ze strany celního deklaranta se do celního řízení nezapočítává. Samotné zpracování podkladů od zákazníka je rovněž odvislé od kvality dodaných podkladů ke konkrétní zásilce, co se obsahu týká tj. důkladného popisu zboží, technických specifikací, vylučující jakoukoli pochybnost ze strany celního úřadu. Nicméně standardní doba celního řízení u režimů (volný oběh, tranzit či vývoz) nepřesahuje 2 hodiny.

17

Co když mi zboží zabaví CÚ

Zabavení zboží je zcela výjimečná situace, ke které může dojít např. porušením práva duševního vlastnictví, popř. zjištěním, že zboží je svou charakteristikou nevhodné pro použití na trhu EU, tj. nesplňuje zdravotní či bezpečnostní normy. V takovém případě bude deklarant (příjemce) vyzván, aby se vyjádřil k zahájenému řízení a vyvrátil případné pochybnosti. Stejné právo k vyjádření má rovněž držitel ochranné známky.

18

Co je celní sklad, schválený odesílatel/příjemce

Celní sklad – prostor, kde lze umístit zboží dovážené ze zemí mimo EU na neomezenou dobu bez nutnosti přímé platby cla. V celním skladu lze se zbožím zacházet pouze v rozsahu nezbytně nutném pro další přepravu (třídit, vážit, sdružovat,…). Pro uvolnění zboží z celního skladu je nutné podat celní prohlášení.

Schválený odesílatel – forma zjednodušení udělená společnosti celním úřadem, která je oprávněna podat a vydat celní prohlášení pro režim tranzitu bez nutnosti fyzického předložení zboží na celní úřad. Zboží se tak nachází po celou dobu na místě nakládky na dopravním prostředku.

Schválený příjemce – forma zjednodušení udělená společnosti celním úřadem, která je oprávněna ukončit režim tranzitu při dovozu a zboží složit do skladu (dočasného skladu), bez nutnosti dopravy zboží k celnímu úřadu.

19

Uhlíkové clo CBAM

Nový mechanismus pro sběr dat a výběr poplatků z dovozu výrobků s vysokou uhlíkovou stopou. Systém se od 1.10.2023 zavádí ve dvou fázích.

  • Do 31.12.2025 se údaje o emisích pouze 1x za kvartál vykazují
  • Od 1.1.2026 se údaje vykazují 1 x ročně společně s úhradou uhlíkového cla (ve formě certifikátů CBAM)

Užitečné odkazy:

  • Problematika se řídí Nařízením 2023/956 a prováděcím nařízením 2023/1773
  • Stránky Evropské Komise s tématikou CBAM
  • Portál PST CLC (Novinky a legislativa – pro registrované účastníky)