V souvislosti s aktuálními událostmi na Blízkém východě roste zájem o železniční přepravy z Číny do České republiky. Pro řadu firem dnes představují zajímavou alternativu mezi rychlou, ale nákladnou leteckou přepravou a cenově výhodnou, avšak pomalejší námořní dopravou. Standardní doba od zahájení přepravy po finální předání příjemci bývá 25 dní od odjezdu vlaku ze stanice Xian. Poslední přeprava však trvala pouhých 18 dní.

Společnost PST CLC Mitsui-Soko na rostoucí poptávku reaguje navýšením kapacity. „Namísto jednoho nyní každý týden vypravujeme až tři sběrné kontejnery. Zákazníci tak mohou pružněji reagovat na své logistické potřeby a lépe plánovat dodávky v situaci, kdy se část dodavatelských řetězců potýká s vyšší nejistotou,“ říká Jan Bláha, ředitel přeprav společnosti PST CLC Mitsui-Soko.

Námořní přepravy zůstávají pro firmy cenově velmi výhodným řešením, ne vždy ale dokážou splnit požadavky na termíny dodání. „Hodně zákazníků máme ze segmentu automotive. Potřebují zajistit včasnost dodávek vzhledem ke sjednaným termínům, letecká přeprava je pro ně drahá a námořní zase pomalá. Přepravujeme také různé veřejné zakázky, textil atd.,“ konstatuje Miroslava Pavlíčková, Sea & Air Forwarding Manager společnosti PST CLC Mitsui-Soko.

Podle ní se zájem o železniční přepravy z Číny zvyšuje i kvůli růstu cen námořní dopravy. „Cenový rozdíl mezi železniční a námořní přepravou už není tak markantní. My navíc využíváme fast servisy, vypravované vlaky s našimi kontejnery tedy mají přednost při přejezdu Kazachstánu, kde se mění rozchod kolejí, je tam tedy nutné kontejnery překládat. Díky tomu se naše kontejnery v této chvíli nikde nezdržují,“ říká Miroslava Pavlíčková.

Právě kombinace rychlosti, větší předvídatelnosti a lepší cenové dostupnosti ve srovnání s leteckou přepravou dělá ze železnice stále atraktivnější volbu pro firmy, které potřebují udržet plynulost zásobování i výroby. Významnou roli přitom hraje také přehled o pohybu zásilek.

Dekonsolidace zásilek totiž probíhá až v distribučním centru PST CLC Mitsui-Soko v České republice. Společnost je tak schopna zákazníkům garantovat maximální přehled o zásilkách a zároveň zajistit jejich další efektivní distribuci podle konkrétních požadavků příjemců.

Článek Železniční přepravy z Číny nabírají na významu, poslední přeprava trvala jen 18 dní se nejdříve objevil na PST CLC Mistui-soko.

Automatizace logistiky nemusí vždy začínat u složitých a nákladných projektů. Praktickým prvním krokem může být i oblast úklidu. Právě touto cestou se v logistickém centru v Nehvizdech vydala společnost PST CLC Mitsui-Soko, která po letech provozu klasického mycího stroje nasadila první robotický mycí stroj Kärcher KIRA B 50.

Ve skladu už dosud jeden mycí stroj fungoval, a to od roku 2012. Šlo však o klasické zařízení vyžadující lidskou obsluhu. Vzhledem k jeho stáří a postupnému dosluhování se firma nerozhodla pouze pro běžnou výměnu za nový obdobný model, ale využila situace k tomu, aby se posunula dál. Namísto standardního stroje zvolila cestu robotického, automaticky řízeného mycího zařízení, které dokáže pracovat samostatně a pravidelně bez přímé přítomnosti obsluhy.

Nešlo přitom o rychlé rozhodnutí. „Výběru jsme věnovali značnou pozornost. Celkem jsme oslovili a v provozu vyzkoušeli sedm dodavatelů, kteří představili svá řešení formou jednodenních ukázek přímo ve skladu. Následně proběhla analýza získaných dat i interní diskuze o tom, co má nový stroj skutečně splňovat,“ popisuje projektový manažer společnosti PST CLC Mitsui-Soko Marek Pavel. Z prvního kola nakonec vzešel užší výběr tří dodavatelů, jejichž stroje byly nasazeny do provozu na delší dobu. Každý z nich firma testovala 14 dní přímo ve skladu. Finální volba padla na model Kärcher KIRA B 50.

O výsledku přitom nerozhodovala jen kvalita samotného úklidu. Důležitou roli hrály také další praktické parametry, které jsou pro dlouhodobý provoz zásadní. Ve finálním výběru se objevila i konkurence v podobě čínských robotů, které si z hlediska samotného úklidu vedly velmi dobře. Slabší stránkou však podle Marka Pavla byla oblast uživatelské přívětivosti, servisního zázemí a digitální správy. „Ty stroje úklid zvládaly velmi dobře, ale měly rezervy například v údržbě, v dálkovém ovládání nebo v přehlednosti reportů. Právě v tom byl pro nás Kärcher silnější,“ uvedl Marek Pavel.

Zajímavé je, že vybraný stroj nebyl od začátku bez výhrad. Společnost PST CLC Mitsui-Soko totiž identifikovala tři hlavní problémy: stroj si neuměl poradit s velkým pásovým dopravníkem, nevracel se správně do dokovací stanice a občas se objevoval problém se senzorem. Dodavatel však na připomínky zareagoval. Přibližně po dvou a půl měsících přišel s aktualizací, která nejen odstranila vytýkané nedostatky, ale navíc celý stroj zrychlila o 20 procent. Právě tato zkušenost byla pro PST CLC Mitsui-Soko jedním z argumentů při konečném rozhodování. Ukázala totiž, že dodavatel dokáže reagovat na reálné provozní požadavky a řešit je softwarovou cestou bez nutnosti zásahů do hardwaru. „Když jsme viděli, že není potřeba měnit hardwarové části a že stačí úprava softwaru a další učení stroje, byl to pro nás signál, že nám dodavatel dokáže vyjít vstříc i do budoucna,“ doplňuje Marek Pavel.

Z ekonomického pohledu vychází investice do robotického mycího stroje podle propočtů firmy přibližně na tři roky návratnosti. Hlavním přínosem je úspora lidské práce a zároveň vyšší pravidelnost úklidu. Dříve totiž úklid závisel na tom, kdy měl pracovník prostor se mu věnovat. To znamenalo, že sklad nebyl vždy uklizen ve stejné kvalitě ani frekvenci. Nové robotické řešení přináší jistotu, že úklid probíhá systematicky a na denní bázi. „U člověka to bylo tak, že uklízel, když bylo potřeba nebo když měl možnost. Teď máme jistotu, že sklad bude uklízený průběžně a pravidelně,“ říká Marek Pavel.

Pozitivně hodnotí provoz stroje i vedoucí logistického centra v Nehvizdech Lukáš Kukla. „Od natrasování stroj funguje bez problémů. Pomocí webové aplikace vidíme, co umyl, kdy to umyl, jakou má spotřebu vody i energie nebo kdy je potřeba dobít baterii. Zatím jsme s ním velmi spokojeni a kvalita úklidu v hale odpovídá našim očekáváním,“ uvádí Lukáš Kukla.

Provoz robota je rozplánován s ohledem na kapacitu baterie, spotřebu vody i provozní realitu skladu. Celý prostor byl rozdělen do 12 sekcí, které se podle potřeby kombinují do denních plánů. Cílem je využívat stroj co nejvíce v časech s nižší intenzitou provozu. Vzhledem k velikosti skladu se ale robot přirozeně pohybuje i v době, kdy jsou v hale přítomni skladníci a manipulační technika. Podle Lukáše Kukly je však pohyb stroje v běžném provozu bezproblémový. „Nemá s tím problém, protože má senzory úplně všude, vpředu i vzadu. Dokáže se i na malém místě lehce otočit. Zastaví, reaguje rychle a vyhne se překážce. I při pohybu manipulační techniky funguje bez problémů,“ říká Lukáš Kukla.

Právě schopnost reagovat na proměnlivé prostředí skladu patří mezi důležité vlastnosti nasazeného řešení. „Sklad se průběžně mění, přibývají palety, ubývají, ale robot si to sám vyhodnocuje a reaguje rychle. Původní mapu podle layoutu vytvořili technici Kärcheru a stroj přesně ví, kde má jezdit,“ doplňuje Lukáš Kukla.

Zkušenost společnosti PST CLC Mitsui-Soko ukazuje, že automatizace nemusí mít vždy podobu rozsáhlých investic do robotických skladů nebo autonomní manipulační techniky. I relativně úzce zaměřený projekt může přinést měřitelný efekt, úsporu kapacit a vyšší provozní standard. Právě robotický mycí stroj se v tomto případě stal pragmatickým krokem, jak automatizaci posunout z obecné roviny do každodenní praxe.

Článek PST CLC Mitsui-Soko automatizuje úklid v Nehvizdech. Nasadila robotický mycí stroj Kärcher se nejdříve objevil na PST CLC Mistui-soko.

Umělá inteligence přestává být v logistice tématem vzdálené budoucnosti. Stále častěji se promítá do každodenní praxe, ať už jde o práci s daty, optimalizaci procesů, predikci vytížení nebo přípravu na širší automatizaci skladových operací. Společnost PST CLC Mitsui-Soko, která aktuálně sleduje možnosti jejího využití v logistice, vnímá AI jako aktuální téma dneška i jako jeden ze zásadních prvků, který bude v dalších letech ovlivňovat podobu moderní logistiky.

V současnosti PST CLC Mitsui-Soko využívá umělou inteligenci zatím spíše nepřímo, a to zejména prostřednictvím nástrojů třetích stran. Jde například o predikci poptávky, analýzu prodeje nebo základní optimalizaci tras. Současně firma pracuje s moderními technologickými prvky v rámci WMS, optimalizace procesů a projektů zaměřených na inovace. „AI vnímám jako téma současnosti, zároveň ale i jako klíčový prvek dlouhodobé budoucnosti logistiky, protože automatizace, predikce a datová rozhodování budou hrát stále větší roli. Její praktické využití bude přinášet rychlé a konkrétní výsledky,“ říká Pavel Nodžák, Logistics General Manager společnosti PST CLC Mitsui-Soko.

Jak dodává, logistika dnes funguje v prostředí vysoké konkurence a rostoucích nároků na kvalitu i rychlost služeb. To od významných poskytovatelů skladovacích, celních a přepravních služeb vyžaduje vysokou míru inovací. Právě proto firma sleduje možnosti AI velmi intenzivně a postupně vyhodnocuje, kde může přinést největší efekt.

Do budoucna vidí Pavel Nodžák největší potenciál především v robotizaci skladových operací a v inteligentním WMS. Upozorňuje ale, že podobné investice musí dávat ekonomický smysl. „To však s ohledem na návratnost vyžaduje dlouhodobý kontrakt se zákazníkem,“ zdůrazňuje.

Velké možnosti podle něj otevírá také pokročilá predikce vytížení skladů. V prostředí více lokalit a proměnlivé poptávky může být právě schopnost předvídat budoucí vývoj jedním z rozhodujících faktorů efektivity. Perspektivu vidí například v tom, že AI bude umět pracovat se sezónností, počasím, marketingovými kampaněmi, historickými daty i dalšími trendy. To by mohlo být přínosné například pro multiuser sklady společnosti v Úžicích, Pohořelicích, Brně a Mošnově. S tím souvisí i další oblast, a to dynamické plánování kapacit.

AI by podle Pavla Nodžáka mohla dopředu odhadovat, kdy nastanou provozní špičky, a pomáhat upravovat směny, kapacity i celkové nastavení provozu. Významný potenciál vidí také v automatickém řízení transportu s ohledem na reálná dopravní data, omezení a náklady.

Za velmi perspektivní považuje PST CLC Mitsui-Soko také koncept digitálního dvojčete skladu. Nejde přitom jen o teoretickou úvahu. Firma tento koncept prakticky využívá již od roku 2022 ve středisku v Kutné Hoře. Digitální dvojče zde pomáhá zejména při simulaci layoutu skladu, testování různých konfigurací a optimalizaci toku manipulační techniky.

„Tento koncept je pro nás přínosem zejména v oblastech simulace layoutu skladu, kde lze testovat a upravovat různé konfigurace. Zároveň si optimalizujeme tok manipulační techniky, například snižováním prostojů a zbytečného nulového zatížení. Díky digitálnímu dvojčeti lépe koordinujeme výkon a optimalizujeme také náklady,“ popisuje Pavel Nodžák.

Právě práce s výkonem, kapacitami a lidskými zdroji patří mezi oblasti, kde vedení společnosti očekává další výrazný přínos AI. PST CLC Mitsui-Soko působí ve více lokalitách a pracuje s různými typy provozů i procesů. To podle Pavla Nodžáka vytváří silný prostor pro budoucí využití AI například v prediktivním řízení výkonu jednotlivců a směn, v identifikaci rizik, v nastavování procesů nebo ve snižování chybovosti při přípravě zakázek.

AI by v budoucnu mohla pomoci také s monitoringem kvality práce, spravedlivějším rozdělováním úkolů podle aktuálního zatížení a s podporou bezpečnosti práce. Význam predikce vytížení skladu pak vidí Pavel Nodžák především v tom, že by firma získala lepší kontrolu nad budoucím využitím kapacit, mohla se rychleji rozhodovat a současně snižovat provozní rizika.

Na otázku, zda bude mít AI větší přínos ve snižování nákladů, nebo ve zvyšování výkonu, odpovídá Pavel Nodžák jednoznačně: v současné fázi především ve výkonu. Přesnější plánování, méně chyb a efektivnější procesy se totiž podle něj přímo promítají do kvality služeb poskytovaných zákazníkům. Dlouhodobě ale bude AI zásadní i pro snižování nákladů, a to v dopravě, řízení zásob i v provozu skladů. „Firmy, které AI nepřijmou, budou mít do budoucna výrazně omezenou konkurenceschopnost, zejména v logistice, kde rozhoduje rychlost a přesnost,“ říká Pavel Nodžák.

Pokud by si firma mohla vybrat jednu AI funkci, která by byla okamžitě implementována, byla by to podle něj prediktivní a automatizovaná orchestrace skladových kapacit napříč všemi lokalitami. Jinými slovy systém, který by v reálném čase předvídal vytížení jednotlivých skladů, identifikoval volné kapacity a automaticky organizoval jejich co nejlepší využití. Takové řešení by mělo pro PST CLC Mitsui-Soko velký význam i s ohledem na rozsah vlastní infrastruktury. Společnost dnes disponuje více než 85 000 m² skladových ploch. Chytré řízení a předvídání vytížení jednotlivých skladů by proto mohlo výrazně zvýšit efektivitu, přehled o kapacitách i možnosti dalšího rozvoje služeb, včetně dnes velmi žádaného krátkodobého poskytování skladových prostor a souvisejících logistických služeb.

Téma AI se podle Pavla Nodžáka bude dál promítat i do oblasti robotiky. Za dlouhodobý trend považuje také humanoidní roboty, byť v českých skladech zatím nejde o běžnou realitu. Podle jeho odhadu ale mohou být během příštích pěti až deseti let k vidění první pilotní instalace.

„Humanoidní roboty mohou zcela změnit způsob práce ve skladech, zejména tam, kde je potřeba lidská flexibilita v prostředí postaveném pro lidi. Velkým tématem bude bezpečnost, spolehlivost a integrace s manipulační technikou a lidským faktorem,“ uvádí.

Výhled do roku 2030 je podle něj poměrně jasný. Logistika bude výrazně autonomnější, více propojená a schopná sama se optimalizovat v reálném čase. Běžnou součástí praxe se mají stát chytré datové systémy, autonomní plánování a rozhodování nad logistickými operacemi. Ruční řízení bude postupně ustupovat a stále větší roli převezmou inteligentní a propojené automatizované systémy.

PST CLC Mitsui-Soko tak potvrzuje, že AI už dnes není jen vizí, o které se diskutuje na konferencích. Stává se součástí strategického uvažování logistických firem a stále více i praktickým nástrojem, který může rozhodovat o výkonu, kvalitě služeb i budoucí konkurenceschopnosti.

Článek Pavel Nodžák: AI bude v logistice rozhodovat o výkonu i konkurenceschopnosti se nejdříve objevil na PST CLC Mistui-soko.

Společnost PST CLC Mitsui-Soko eviduje velký zájem zákazníků o zajištění nalodění námořních zásilek ještě před začátkem nového čínského roku. Poptávka vzrostla o deset až dvacet procent. Firma současně eviduje zvýšený zájem o železniční přepravu z Číny, jejíž tranzitní čas je kratší než přeprava po moři.

„Na blížící se nový čínský rok jsme se velmi dobře připravili. Včas jsme s ním počítali jak my, tedy naši dispečeři, tak i naši agenti a partneři v Číně, kteří nás předem informovali o jednotlivých termínech. Věděli jsme tedy, kdy je co a kam potřeba nejpozději dodat, aby byla zásilka z přístavu naloděna ještě před začátkem nového čínského roku. Díky pečlivé přípravě neevidujeme žádné komplikace,“ konstatuje Jan Bláha, ředitel přeprav společnosti PST CLC Mitsui-Soko. Výrobní závody, přístavy, spedice, celní sklady i administrativní centra se totiž v průběhu nového čínského roku, který se letos slaví na přelomu února a března, na 10 až 14 dní téměř zastaví.

Jan Bláha dodává, že klienti společnosti PST CLC Mitsui-Soko nejčastěji potřebují zajistit přepravy strojních součástek a součástek pro automobilový průmysl. „Zásadní je pro klienty stihnout odbavit zásilky před začátkem nového čínského roku. Pokud je zboží naloženo v kontejneru a kontejner je připraven v přístavu, stihne odplout, i když svátky začnou. Některé lodě totiž plánují odplouvat ještě těsně po začátku nového čínského roku. Základem je tedy stihnout naložení do kontejnerů,“ specifikuje Jan Bláha.

„Nový čínský rok má na globální dodavatelské řetězce mnohem větší dopad, než si řada firem v Evropě stále připouští,“ říká Petr Rožek, výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky ČR. Podotýká dále: „Kdo s čínským novým rokem počítá včas, má konkurenční výhodu. Kdo ho podcení, riskuje chaos ve skladu i ve financích.“

Článek Vzrostl zájem o námořní i železniční přepravy z Číny se nejdříve objevil na PST CLC Mistui-soko.

Aktuální fiskální rok, který pro PST CLC Mitsui-Soko skončí v březnu, je velmi úspěšný. Firmě, slavící letos 35 let své existence, se daří v ČR i na Slovensku, kde otevřela v Bratislavě filiálku zaměřenou na dopravu a skladování. Úspěšná je také pobočka celních služeb v Košicích, která se rozšíří o sklad. Navíc firma na Slovensku zajišťuje interní logistiku pro významného klienta z oblasti automotive. Cílem je na slovenském trhu vybudovat plnohodnotnou firmu, jako je v ČR, což se postupně daří.

Nový fiskální rok, který začne v dubnu, bude zaměřen na další posilování tržních pozic v ČR a na Slovensku. Dále na zlepšování a automatizaci procesů, zvyšování produktivity práce a rozvoj nových software spolupracujících s umělou inteligencí, které společnost využije v divizi celních služeb, HR i v divizi ekonomické.

„Naši akcionáři v Japonsku nás díky ekonomickým výsledkům chválí. Říkají, že jsme jednou z jejich nejlepších zámořských filiálek. Akcionáři tedy naše aktivity oceňují a mají v Evropě řadu plánů do budoucna. Aktuálně zvažují možnost rozšíření do jedné ze zemí západní Evropy,“ prozrazuje Vít Votroubek, CEO společnosti PST CLC Mitsui-Soko, který je současně prezidentem Svazu spedice a logistiky ČR. Dodejme, že Vít Votroubek v březnu ve firmě oslaví 20 let svého působení. Nastupoval jako ředitel logistiky, následně působil jako ředitel celních služeb a v posledních deseti letech je generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti. Za jeho působení v roli CEO firma zečtyřnásobila zisk, což se podařilo díky navázání spolupráce s velkými klienty a zahájení působnosti na Slovensku.

I přes řadu úspěchů v přepravách, logistice i celních službách jsou oblasti, které se nevydařily podle plánů. „Dlouhodobě se nám nepodařilo plně obsadit sklad v Pohořelicích u Brna. Aktuálně jednáme s developerem o snížení plochy. Tento sklad byl několikrát zaplněn, zajišťovali jsme v něm služby pro velké klienty, ale bohužel, skončili zejména z důvodu omezení výroby v segmentu automotive,“ konstatuje Vít Votroubek.

Článek PST CLC Mitsui-Soko uzavírá mimořádně úspěšný fiskální rok, posiluje na Slovensku a chystá další expanzi se nejdříve objevil na PST CLC Mistui-soko.

Nový čínský rok, který bude letos cca 5. – 15. února, je pro část světa symbolem oslav, tradic a začátku nového lunárního cyklu. Pro logistiku, zejména tu mezinárodní, však představuje jedno z nejrizikovějších období celého roku. Firmy, které s tímto svátkem nepočítají včas, se mohou dostat do vážných problémů: od zpožděných dodávek až po úplnou ztrátu přehledu o zásilkách.

„Čínský nový rok má na globální dodavatelské řetězce mnohem větší dopad, než si řada firem v Evropě stále připouští,“ říká Petr Rožek, výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky ČR. Uvádí dále: „Kdo s čínským novým rokem počítá včas, má konkurenční výhodu. Kdo ho podcení, riskuje chaos ve skladu i ve financích.“

Náběh do standardního režimu po novém čínském roce bude postupný. „Všechny klienty, kterých se tyto přepravy časově týkají, vždy informujeme a snažíme se o zajištění dodávek v potřebných termínech. Musí se s tím zkrátka každoročně počítat. Obvykle nějakou dobu trvá návrat do normálu, ale naši agenti mají pohotovost, po skončení svátku jsou hned k dispozici a pomáhají nám odpovídat na dotazy a řešit organizaci zásilek,“ konstatuje Jan Bláha, ředitel přeprav společnosti PST CLC Mitsui-Soko.

Jak dodává, po čínském novém roce se dá očekávat snížení objemů přeprav. „Uvidíme, jak se to promítne u rejdařů z hlediska blank sailingu. Blank sailing označuje situaci, kdy lodní dopravce zruší plánovanou plavbu na určité trase nebo vynechá konkrétní přístav, aniž by byla nasazena náhradní loď. Eventuální oznámení o tom se dají očekávat v druhém lednovém týdnu,“ sděluje Jan Bláha.

Čína se v přístavech na dva týdny prakticky zastaví

Zatímco v Evropě bývají svátky spojeny s mírným omezením provozu, v Číně jde o masivní a plošné utlumení ekonomiky. Výrobní závody, přístavy, spedice, celní sklady i administrativní centra se na 10 až 14 dní téměř zastaví. „Východní pobřeží Číny je logistickou a průmyslovou základnou celé země. Právě odtud ale zaměstnanci během čínského nového roku odjíždějí domů, do vnitrozemí,“ popisuje situaci Petr Rožek. Dodává: „Kanceláře se vyprázdní a v praxi často nefunguje vůbec nic. Ani komunikace, ani zpracování informací.“

To má přímý dopad na zásilky, které se mají v tomto období odesílat námořní, leteckou i železniční dopravou. V mnoha případech dochází k tzv. stopstavu: zásilka fyzicky existuje, ale nikdo ji neodbavuje a nikdo neví, kde přesně se nachází.

Kritické období: konec ledna a začátek února

Z hlediska plánování je nejrizikovější období poslední dekáda ledna až první dekáda února. Právě tehdy v Číně nastává odjezd zaměstnanců do vnitrozemí, uzavírání provozů a následně pomalý návrat k běžnému fungování. „Pokud mají čeští dovozci naplánované dodávky z Číny právě na toto období, měli by počítat s tím, že zásilka může uvíznout, a to klidně bez jakékoli informace o tom, kde se nachází,“ potvrzuje Jan Bláha.

Sezónní přirážky a dražší přepravy

Dalším faktorem je cena přeprav. Dopravci obsluhující Dálný východ dobře vědí, že před čínským novým rokem roste poptávka, a tomu odpovídají i ceny. „Vzniká sezonní přirážka, která není předmětem vyjednávání. Je prostě součástí trhu. Dobrá zpráva je, že po odeznění svátků ceny relativně rychle klesají,“ vysvětluje Petr Rožek. Zásilky, které během svátků uvíznou, ještě několik dní zatěžují kapacity dopravních firem, ale po polovině února se situace většinou stabilizuje.

Článek Blíží se největší každoroční zkouška globální logistiky: nový čínský rok se nejdříve objevil na PST CLC Mistui-soko.

Loňský rok se v námořní přepravě choval způsobem, který by ještě před několika lety odporoval všem základním ekonomickým poučkám. Na jedné straně stojí masivní příliv nových lodí, nástup megamaxových plavidel a strukturální přebytek kapacity. Na straně druhé však ceny ani chování rejdařů tomu neodpovídají. „Podle učebnic by námořní přeprava v takové situaci měla být cenově na podlaze, vstřícná k zákazníkům a nabízející dlouhodobě udržitelné sazby. Realita je ale jiná,“ říká Petr Rožek, výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky ČR.

Kapacitní přebytek má několik příčin. „Do provozu vstoupila nová generace největších kontejnerových lodí, které se nejčastěji využívají na trasách Dálný východ – Evropa. Zároveň se do trhu výrazně promítl americký celní režim a změny obchodních toků, které v určitých obdobích omezily přímé dovozy z Číny do USA,“ konstatuje Petr Rožek. Jak dodává, dalším faktorem je silná pozice leteckého carga, které převzalo část hodnotného a časově citlivého zboží. Námořní doprava je totiž v posledních letech vnímána jako méně spolehlivá.

„Ceny námořních přeprav byly v roce 2025 na poměrně nízké úrovni. Největší vliv na to měla nízká poptávka a přebytek přepravních kapacit. Rejdaři se v průběhu roku snažili o navyšování cen, ale tyto snahy byly spíše chvilkové,“ konstatuje Jan Bláha, ředitel přeprav společnosti PST CLC Mitsui-Soko.Petr Rožek vysvětluje, že ceny námořních přeprav tedy sice v roce 2025 zůstávaly relativně nízké ve srovnání s „covidovými“ roky, přesto však neklesly na úroveň, kterou by při tak výrazném přebytku kapacity a slabší poptávce bylo možné očekávat.

Jan Bláha dále říká: „Vloni jsme evidovali stagnaci přeprav z Číny. Objem nikterak nevybočoval, je dlouhodobě vysoký. Mírně rostl zájem o přepravy z Vietnamu a Malajsie. Vysoký nárůst jsme zaznamenali v rámci přeprav z Turecka. Je to zřejmě způsobeno relokacemi výrobních provozů nebo spíše změnou dodavatelů. Turecko je pro evropské firmy blíž a je často levnější.“

Blank sailings jako nástroj řízení trhu

Jedním z hlavních mechanizmů, kterým si rejdaři udržují silnou pozici, jsou blank sailings, tedy náhlé a často nečekané rušení plaveb. „Tento režim není nový, ale letošní podzim byl v tomto směru extrémní,“ uvádí Petr Rožek. Za zmínku stojí i překládání zboží z lodí mířících z Číny do Evropy.

Doplňuje: „Zaznamenali jsme rekordní počty rušených odjezdů, změn jízdních řádů a vícenásobného překládání zboží. Zboží dnes není výjimkou přeložit dvakrát nebo třikrát mezi Čínou a Evropou.“

Rudé moře jako nečekaná záchrana rejdařů

Do této rovnice navíc vstoupila krize v Rudém moři. Bezpečnostní rizika přiměla rejdaře obeplouvat Afriku kolem mysu Dobré naděje. „Z pohledu rejdařů to paradoxně znamenalo vysvobození. Linky se prodloužily, což prakticky pohltilo kapacitní přebytek,“ specifikuje Petr Rožek. Je přesvědčen, že obeplouvání Afriky však není dlouhodobě ideální řešení. Trasy jsou delší, riskantnější a vystavené extrémnímu počasí, jsou tam často bouře, v jejichž důsledku dochází ke ztrátám nákladu. I proto se, jak zmiňuje, rejdaři podle dostupných signálů postupně chystají k návratu na trasu přes Suezský průplav, jakmile se bezpečnostní situace vrátí do normálu.

Co přijde dál: přebytek kapacity a tlak na ceny

Petr Rožek dále podotýká: „Jakmile se plavby zkrátí, může se znovu objevit významný přebytek kapacity. U velkých lodí to znamená zásadní problém: rejdařům bude hrozit nebezpečí, že někdy nebude co naložit. Je možné, že rejdaři sáhnou k rušení plaveb, možná přistoupí k odstavování lodí nebo i ke šrotaci. Ale z pohledu zákazníků by to mělo znamenat uklidnění trhu.“

Podle všech známých teorií by měla nerovnováha nabídky a poptávky začít hrát ve prospěch přepravců a zákazníků. Současné cenové skoky by měly dle názoru Petra Rožka postupně slábnout. Rok 2026 by tedy měl být ve znamení zklidnění trhu námořních přeprav. „Jde o naše předpoklady vycházející z aktuálních informací, ale vše ukáže až reálný vývoj na trhu,“ upozorňuje Petr Rožek.

„My jsme v tomto směru optimisté. Se zákazníky pravidelně komunikujeme, mají přehled o svých zásilkách a pomáháme jim plánovat přepravy s ohledem na možný vývoj trhu. Právě transparentnost a práce s aktuálními informacemi budou i v následujícím období klíčové,“ doplňuje Jan Bláha.

Článek Námořní přeprava po loňském roce: kapacita roste, ceny se drží se nejdříve objevil na PST CLC Mistui-soko.

I když situace na logistickém trhu není úplně optimální, pro PST CLC Mitsui-Soko je rok 2025 příznivý. A to i přesto, že někteří klienti firmy omezují výrobu, jiní dokonce z důvodu přesunu výroby do zahraničí v ČR ukončili svou činnost. PST CLC Mitsui-Soko, která v příštím roce oslaví 35 let na trhu, se o to více zaměřila na akvizice nových klientů, inovace v logistice, automatizaci procesů a zejména na další rozvoj na Slovensku. Firma plánuje růst v ČR i na Slovensku. „Kdo neroste, ten zaniká,“ říká Vít Votroubek, CEO společnosti PST CLC Mitsui-Soko.

Firma expandovala na Slovensko, kde nabízí komplexní logistické služby. Letos společnost PST CLC Mitsui-Soko otevřela pobočku celních služeb v Košicích. Nadále poskytuje služby interní logistiky výrobci pneumatik v Púchově a současně rozvíjí své služby na Slovensku. Interní logistiku zajišťuje také pro dva významné klienty v ČR.

„Naším cílem je, abychom si i na Slovensku coby poskytovatel komplexních logistických služeb vybudovali dobré jméno a známost značky, kterou máme v ČR. Zaměřujeme se proto na obchodní činnost a marketing. Děláme vše pro to, abychom byli na Slovensku schopni zajistit naše komplexní služby ve všech regionech a naši noví klienti tak mohli těžit z výhod, které přináší skutečnost, že jsme součástí japonské Mitsui-Soko Group. Máme skvělé reference a hlavně zkušenosti,“ konstatuje Vít Votroubek, CEO a předseda představenstva společnosti PST CLC Mitsui-Soko, který je současně prezidentem Svazu spedice a logistiky České republiky.

Cíle: nová hala pro skladování, užší napojení na japonské firmy

Uvedená pobočka celních služeb v Košicích je připravena podílet se v rámci své činnosti na budoucí obnově Ukrajiny, jakmile skončí válka. „V Košicích zatím máme dva zaměstnance, ale tím, že tyto služby řešíme vzdáleně, můžeme zapojit celý tým specialistů. Chceme tam poskytovat i skladovací služby, takže přemýšlíme o tom, že si pronajmeme nebo postavíme halu pro skladování. Naše mateřská společnost je tomuto plánu velmi nakloněna,“ uvádí Vít Votroubek.

Uvedenou pobočku dokonce nedávno navštívil japonský velvyslanec na Slovensku. „Jednali jsme o možnostech potenciální spolupráce mezi námi a japonskými společnostmi působícími na Slovensku,“ říká Petr Böhm, ředitel divize celních služeb společnosti PST CLC Mitsui-Soko. Dodává, že bylo zorganizováno i jednání s japonskou vládní agenturou na podporu obchodu a investic JETRO (Japan External Trade Organization), která se opírá o síť 52 kanceláří v Japonsku a 76 v zahraničí.

V rámci své činnosti se divize celních služeb intenzivně věnuje i problematice CBAM. Od 1. ledna 2026 se změní limit, kdy má společnost povinnost podat CBAM hlášení z 150 eur na zásilku na 50 tun CBAM zboží/rok. Tato změna není sice jediná, ale je zcela zásadní. „Mezi další změny se řadí například možnost delegování hlášení na třetí osobu, dříve jen dovozce nebo nepřímý zástupce, nebo změna množství průběžně nakupovaných CBAM certifikátů z 80 na 50 procent,“ říká Petr Škapa, vedoucí metodik celního řízení společnosti PST CLC Mitsui-Soko.

„Celní služby jsou naší vlajkovou lodí. Máme hustou síť poboček celních služeb. Naší výhodou ale je i to, že veškeré celní služby můžeme dělat elektronicky. Neustále vyvíjíme a zdokonalujeme vlastní software,“ chválí Vít Votroubek.

PST CLC Mitsui-Soko testuje inovace a hledá nové zákazníky

Jak uvádí Pavel Nodžák, Logistics General Manager společnosti PST CLC Mitsui-Soko, v distribučních centrech společnosti PST CLC Mitsui-Soko aktuálně pokračují projekty optimalizace obsazenosti a inovace systému vyhodnocování produktivity. Projekt „okupace skladů“ se zaměřuje na kalkulaci cen za skladování v m³ a cílené efektivní využití skladových kapacit. Byla rovněž spuštěna další fáze rozšíření on-line řízení a sledování paletového konta. „Velmi se nám osvědčil i co-packing. Je o něj zájem,“ kvituje Vít Votroubek.

Firma nyní testuje technologie pro automatizovaný úklid a v budoucnu plánuje pořízení mechanických posilovačů pro pomoc při zvedání těžkých břemen.

„Aktuálně se zaměřujeme na vykrývání výpadků skladování od klientů, kteří omezili svou vlastní výrobu a mají menší potřebu externího skladování. V některých regionech, například pro sklad v Pohořelicích, se nám získat nové klienty zatím nedaří. Proto se teď hodně zaměřujeme na jednání s potenciálními klienty, abychom dosáhli maximalizace obsazení našich multi-user skladů,“ popisuje situaci obchodní ředitel a místopředseda představenstva společnosti PST CLC Mitsui-Soko Jiří Bradna.

Vít Votroubek doplňuje: „Některé nájmy skladů, které využíváme dlouhé roky, nám budou končit. V těchto halách máme dobře sjednané nájemné. Strašákem je, že se tento nájem při jednáních o nových smlouvách může třeba o sto procent zvýšit. Je to paradoxní, protože v Polsku i v Německu jsou pronájmy levnější. Proti tomu se pak těžko konkuruje,“ zmiňuje Vít Votroubek.

Zahlcené přístavy a nízké marže: námořní přeprava přináší firmě náročné období

A divize dopravy? „Dobré výsledky máme v pozemních a leteckých přepravách. Velmi náročná je ovšem námořní kontejnerová doprava, marže padají. Navíc řešíme problémy s kapacitami přístavů, kam připlouvají nové velké kontejnerové lodě. Namísto průběžné vykládky menších lodí jsou tedy přístavy zahlceny v jednom čase, což se samozřejmě projevuje i v následných přepravách a klade to mnohem vyšší nároky na dispečery. Plánované ekonomické výsledky splníme, ale je to náročné,“ hodnotí Vít Votroubek. Jan Bláha, ředitel přeprav společnosti PST CLC Mitsui-Soko, doplňuje: „Nedostatečná kapacita terminálů prodlužuje tranzitní časy. Dochází ke zpožděním příjezdů lodí, což komplikuje i následnou kontinentální přepravu.“

PST CLC Mitsui-Soko posiluje IT tým a automatizuje rutinní procesy

Kladně Vít Votroubek hodnotí činnost divize IT, jejíž tým byl letos rozšířen o dva nové pracovníky. „Požadavky na IT jsou stále vyšší. Hodně se zaměřujeme na digitalizaci a automatizaci, v kvalitním IT vidím budoucnost firmy. Snažíme se zjednodušovat a automatizovat všechny rutinní činností,“ říká Vít Votroubek.

„Postupně digitalizujeme komunikaci s klienty, což je v současné době cesta ke zvýšení efektivity. Na jedné straně disponentům přibývá práce, proto je nutné automatizovat vše, co je možné. Týká se to například automatického reportingu, automatizovaného psaní zpráv a podobně,“ vysvětluje Jan Bláha.

Článek „Kdo neroste, ten zaniká,“ říká Vít Votroubek, CEO společnosti PST CLC Mitsui-Soko se nejdříve objevil na PST CLC Mistui-soko.

Historicky úspěšný byl také letošní říjen, kdy PST CLC Mitsui-Soko měla od roku 2012 nejvyšší měsíční operating profit, tedy zisk.

Za finančními úspěchy firmy stojí všechny divize, tedy celní služby, skladování a doprava. Výrazný vliv na vývoj obratu má rovněž činnost pobočky na Slovensku.

„Díky vysoké kvalitě poskytovaných služeb, obchodní činnosti i marketingu máme na trhu dobré jméno a jsme rádi, že se postupně daří zvyšovat počet klientů. Na druhou stranu ekonomice nenahrává silná koruna, jejíž kurz vůči euru a dolaru klesl. Aktuálně se zaměřujeme na zvýšení obsazenosti našich distribučních center, kde firmám zajišťujeme outsourcing skladování, včetně copackingu, což by se rovněž mělo pozitivně projevit v ekonomických výsledcích,“ uvádí David Zimandl, finanční ředitel společnosti PST CLC Mitsui-Soko.

Vít Votroubek, CEO společnosti PST CLC Mitsui-Soko, doplňuje, že mezi vize a strategické cíle společnosti patří udržet prosperitu a stabilitu společnosti, zvyšovat produktivitu práce při zachování kvality, zatraktivňovat společnost pro stávající i nové klienty a další rozvoj, například formou akvizic.

Článek Rekordní rok pro PST CLC Mitsui-Soko: obrat i operating profit lámou hranice se nejdříve objevil na PST CLC Mistui-soko.

Od 1.1.2026 se změní limit, kdy má společnost povinnost podat CBAM hlášení z 150 eur na zásilku na 50 tun CBAM zboží/rok.

Tato změna není sice jediná, ale je zcela zásadní. „Mezi další změny se řadí například možnost delegování hlášení na třetí osobu, dříve jen dovozce nebo nepřímý zástupce, nebo změna množství průběžně nakupovaných CBAM certifikátů z 80 na 50 procent,“ specifikuje Petr Škapa, vedoucí metodik celního řízení společnosti PST CLC Mitsui-Soko.

CBAM bude mít přímý dopad do rozpočtu EU, která s výběrem „uhlíkového cla“ již počítá a zahrnula ho do své dlouhodobé strategie.

A jak se české firmy připravují na tuto zásadní změnu limitu? „K problematice CBAM mám dotazy od firem prakticky denně. V tuto chvíli asi nejlepší příprava spočívá v tom, aby společnosti, které očekávají překročení 50 tun dovozu CBAM zboží za rok 2026, podaly žádost o schválení CBAM deklaranta. Toto je prvořadý úkol a je nezbytné mít povolení vydáno co nejdříve,“ říká Petr Škapa.

Žádost o status schváleného CBAM deklaranta

Zdůrazňuje, že dle návrhu Omnibus by nemělo dojít k omezení dovozu u společností, které podají žádost o udělení statusu schváleného deklaranta CBAM do 31.3.2026. Na ostatní bude relativně dost času, protože první roční výkaz se bude podávat až v roce 2027 a prví „uhlíkové clo“ v podobě nákupu CBAM certifikátů se rovněž bude platit až v roce 2027. „Naše společnost podala jako jedna z prvních společností žádost o povolení schválený CBAM deklarant a nyní již jsme ve stádiu těsně před vydáním povolení,“ sděluje Petr Škapa.

CBAM hlášení bude v roce 2026 pokračovat již v rozsahu podání 1x ročně, přičemž hlášení za dovozy roku 2026 se podává v termínu do 31.8.2027. Samotné CBAM certifikáty pak bude možné nakoupit až od 1.2.2027. „Z uvedeného to vypadá, že v tuto chvíli nastane delší období, kdy je možné se na vše, tedy na „ostré“ období, připravit. Bohužel na to podstatné se firmy připravit nemohou. Stále nemají dostatek informací pro stanovení, tedy výpočet, cen CBAM certifikátů, tuto cenu potřebují obchodníci už dnes zakalkulovat do svých budoucích obchodních operací realizovaných v průběhu roku 2026,“ říká Petr Škapa.

Do výpočtu se totiž promítá tzv. CBAM benchmark. To bude hodnota, která bude po vynásobení s CBAM faktorem (97,5 % pro rok 2026) odečtena od hodnot skutečných emisí, což bude základ pro stanovení první a podstatné části vzorce. Tato hodnota pak bude vynásobena cenou uhlíku (EU ETS) a množstvím dovezeného zboží v tunách.

Petr Škapa doplňuje, že současně bude možné pro stanovení ceny CBAM certifikátu použít nově i referenční hodnoty. To bude v případech, kdy od výrobce nebudou získány certifikované údaje o vložených emisích.

Regulační nejistota ohrožuje konkurenceschopnost

Jak jsme uvedli, CBAM benchmark a referenční hodnoty budou zveřejněny koncem roku.  „Problém s neznalostí hodnot benchmark a referenčních hodnot v době nákupu zboží není tak kritický, jako jejich neznalost v době následného prodeje zboží. V roce 2027 bude nezbytné za zboží dovezené v roce 2026 nakoupit CBAM certifikáty. Tyto certifikáty pak budou představovat přímé dodatečné náklady. Bez referenčních hodnot a CBAM benchmarku však společnosti nemohou činit informovaná rozhodnutí o zadávání veřejných zakázek, posoudit dopady na náklady ani připravit jakoukoli strategii zmírňování dopadů,“ konstatuje Petr Škapa.

Dodává, že to vytváří situaci regulační nejistoty, která je neslučitelná se zásadami spravedlivé hospodářské soutěže. Nedostatek informací nejen brání společnostem v adekvátní přípravě, ale také je vystavuje riziku náhlého a nepřiměřeného nárůstu nákladů, což ohrožuje konkurenceschopnost vůči výrobcům v EU i mimo EU.

Článek Změny v uhlíkovém clu jsou schváleny. Firmy se musí připravit na nová pravidla CBAM se nejdříve objevil na PST CLC Mistui-soko.